Kokšín
Ves Kokšín povstala z části v malé rovince, z části na svahu po obou březích Točnického potoka pod Kokšínskou horou na zemské stezce směřující ze středu země na západ. Nazvali ji pravděpodobně Kokošín. Kokšín náleží mezi nejstarší vsi v kraji. Svědčí o tom především dolejší část, položená kolem kříže, zachovávající okrouhlou náves, kde se nacházejí selské dvory.
Roku 1186 daroval ves Kokšín kníže Fridrich klášteru v Kladrubech. Pokud to byl skutečně tento Kokšín, můžeme stáří vesnice datovat daleko dříve. Kdy ves připadla Švihovu, s nímž od poloviny 15. století sdílela proměny, není známo. Roku 1563 ji Zdeněk Kavka postoupil bratru Heraltovi a ten ji roku 1591 spolu s Osím zastavil Adamovi Šicovi na Poříčí.
Název obce
Jak vzniklo toto jméno, které je rozhodně původu místního (nikoli podle zakladatele) nelze s jistotou říci. Kokeš značí u Slováků kohouta. Nejpravděpodobnější je tento výklad: když naši předkové stavěli tuto ves a hledali pro ni jméno, ulpěli očima na květině pastuší tobolka, již staří Čechové říkali „kokoška“ a ves pojmenovali Kokšín.
Kokšínský hrádek
Hrádek nejspíše sloužil jako předsunuté opevnění nedalekého hradu Švihova, především pak s důrazem na ostrahu jeho vodního opevňovacího systému. (více najdete v informacích pro turisty)
Zajímavosti
V Kokšíně se narodil v roce 1857 Josef Voráček, profesor v Sofii a později v Uherském Brodě. Byl znalcem bulharského národopisu. Z bulharštiny též překládal.
V Kokšíně byl v minulosti rybník v místě nad loukou „Obecnice“. Do roku 1965 zde byla ještě část hráze, v tomto roce ji rozhrnulo JZD. Elektrifikace obce byla provedena z části v letech 1913 – 1914 zásluhou mlynáře Emila Tyla. Kokšínským sedlákům, kteří u něho mleli obilí, nabídl nadbytečné využití energie vyráběné ve vodní turbíně.