Městský úřad Švihov, Město Švihov, IČ 00256153,DIČ CZ00256153
Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov

telefon: 376 393 244
fax: 376 393 244, IDDS x63ba4c

mu@svihov.jz.cz,
mu-svihov@klatovsko.cz

http://www.svihov.cz

Úřední hodiny:
Po, St: 7.30 - 17.00
Út, Čt: 7.30 - 16.00
Pá: 7.30 - 14.00


rss  | mapa serveru  | 


Vodní hrad Švihov

…..“na jižním konci města z ostrova, jejž tu kolem skály, jakoby od hřbitovní hůrky sem navalené, tvoří stařice Úhlavy, vystupuje starý rytířský hrad, ač polo v sutinách přece jen imposantní a tvrdé místo mezi bahny a vodou pod Bělčem, Tuhoští a Tamachovem. Zkamenělý herec na jevišti naší zlaté domoviny. Ač leží v rovině, honosíval se nedobytností, tuhostí vysokých zdí a hlubokých příkopů, z nichž vypínaly se strážné a obranné věže bašty.....“.(F.Zeman, Kniha o Švihově a okolí)

Předchůdcem dnešního hradu byla vodní tvrz, kterou v první polovině 14. století nechal vybudovat Vilém ze Švihova. Tvrz nahradila starší panské sídlo ze 13. století, které stávalo na nedalekém kopci v místě dnešního kostela sv. Jiljí. Nedlouho poté získali Švihov páni z Rýzmberka a ze Skály, kteří se začali po Švihovu psát.

V druhé polovině 14. století byl držitelem Švihova Břeněk Švihovský z Rýzmberka. Následujícím majitelem tvrze a statku se stal Vilém Švihovský z Rýzmberka, který byl známým odpůrcem husitů a ohrožoval i nedaleké kališnické město Klatovy. Proto Švihov oblehla táborská a sirotčí vojska. Ta čítala 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků. O kvalitách vodního opevnění svědčí fakt, že pouhých 136 mužů posádky drželo tvrz proti ohromné přesile patnáct dní a ke kapitulaci je donutilo až vypuštění vodních příkopů vykopaným kanálem.

Po nástupu krále Zikmunda na trůn byl roku 1436 švihovský statek a s ním i tvrz Vilémovi vrácen. V druhé polovině 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, a tak započal stavět velkolepý hrad.  

Zřejmě roku 1480 využil Půta svého práva na stavbu 4 nových hradů, které dostal od krále Vladislava II. Jagelonského. Starou tvrz nechal zbořit a na jejím místě započal s velkolepou stavbou nového sídla.  Hrad byl postaven na uměle zbudovaném ostrově, chráněném na severu a západě mlýnským náhonem, na východě řekou a na zbylé ploše rybníky. Jádro hradu tvořilo obdélné nádvoří, kolem něhož byly postaveny dva paláce – Severní a Jižní. Celý prostor obklopovala parkánová hradba s pětiposchoďovou věží a čtyřmi nárožními baštami – Červenou, Zlatou, Zelenou a Bílou.

Půta Švihovský z Rýzmberka

Půta se narodil v roce 1460 a na jeho dobu to byl velmi vzdělaný muž. Vystudoval práva na univerzitě v Lipsku a hovořil již 5 světovými jazyky. V poměrně mladém věku se stal nejvyšším sudím Království českého a zároveň byl hejtmanem Plzeňského a Prácheňského kraje. Za jeho úřadování se děly zápisy do zemských desek pouze česky a ne latinsky, jak to bylo dosud zvykem. Přitom však byl srdce velmi tvrdého. Neměl porozumění pro útrapy a strádání poddaného lidu, nutil jej neúprosně k těžké robotě, trestal jej krutě a věznil v hladomorně svého hradu. Měl hlaví podíl na usnesení sněmu, jímž bylo uvaleno na poddaný lid plné nevolnictví. Pánovitě vystupoval Půta i vůči nižší šlechtě a z duše nenáviděl jinověrců. Když zemřel v roce 1504 v mladém věku náhlou smrtí, pokládali to mnozí za trest Boží. Mezi lidem, ale dodnes koluje pověst, že Půtu za jeho hříchy odnesl sám ďábel do pekel.

Po Půtově smrti pokračovali ve stavbě Švihova jeho synové Jindřich a Václav z Rýzmberka. Snažili se o dostavbu vnějšího opevnění, ale stavba byla provedena špatně, takže museli roku 105 povolat z Prahy Benedikta Rejta z Pístova, který nechal celou novou část vnějších hradeb zbořit a postavit znovu. Dokončené opevnění hradu odpovídalo tehdejším nejmodernějším obranným požadavkům a bylo plně zařízeno pro palné zbraně. Byly zde například důmyslné střílny ve tvaru brýlí s otočným bubnem.Hrad byl dostavěn kolem roku 1530, kdy byla dokončena i vnitřní výzdoba. Z této je nejpozoruhodnější nástěnná malba sv. Jiří v hradní kapli. Na ní je zachycen švihovský hrad těsně po dokončení.

Ale kvůli nákladným stavbám Švihova a Rabí se Rýzmberkové velice zadlužili a byli nuceni hrad prodat. Roku 1548 ho koupil Heralt Kavka z Říčan a ze Štěkně.  Rod Švihovských z Rýzmberka, kdysi mocný a významný, vymřel zchudlý a zapomenutý roku 1720. Ani Heralt Kavka však nebyl dobrým hospodářem, a tak Švihov získal Humprecht Černín z Chudenic. V držení Černínů pak Švihov zůstal až do 20. století.

Nákladné švihovské opevnění nedostalo historickou příležitost ukázat své kvality. Za třicetileté války sice Švédové vyplenili město, ale k útoku na hrad se neodvážili. Zato v roce 1655 byl švihovský hrad právě z důvodu svých vojenských kvalit zařazen mezi pevnosti, které měly být z  rozkazu císaře Ferdinanda III zbourány, aby v případě války nemohly posloužit nepříteli. K úplnému „rozmetání“ hradu, jak stálo v nařízení, naštěstí díky Černínským intervencím nedošlo a byla zbořena pouze část jeho vnějšího opevnění. Hrad však chátral a roku 1662 se uvádí jako „zámek zdemolírovaný“. V Černínském majetku zůstal až do roku 1918 a po celou dobu byl využíván pouze hospodářsky, ba i jako sýpka. V roce 1928 postoupil proces rozpadu Švihova tak daleko, že byl dokonce označen jako zřícenina. Nelze však popřít, že potupné a částečně i destruující hospodářské využití hradu tuto vzácnou památku zachránilo před úplnou zkázou, protože hrad byl alespoň sporadicky opravován. Po roce 1930 došlo alespoň k provizorním opravám a po válce, kdy se stal objekt majetkem státu, se situace konečně obrátila k lepšímu a byl zrekonstruován. 



 Hrad Švihov (32)