» Úvodní stránka » O městě  » Historie  » dokument
 

 

Městský úřad Švihov,
Město Švihov

Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov
IČ: 00256153
DIČ: CZ00256153
bankovní spojení: 211150690/0300

telefon: +420 376 393 244
fax: +420 376 393 244

el. podatelna: podatelna@svihov.cz
http://www.svihov.cz

ID datové schránky: x63ba4c

Úřední hodiny:
Po, St: 08.00 - 17.00
V době krizového opatření

rss  | mapa serveru  | 
Psaní o Švihově z roku 1940

      Naše město přihlížíme-li do minulosti jeví každého roku příznivější a zajímavější ráz a zvýšenou snahu státi se dokonalejším jak ve společenském životě tak i v životní úrovni všeho obyvatelstva nejen v městě, ale i v blízkém okolí. Lesnatý Bělč jako věrný strážce a ochránce bdí nad celým naším okolí, lesnatý Tuhošť připomíná nám nejstarší zkazky dějinné, kde r. 630 kníže Sámo porazil franckého krále Dagoberta. Jsou sice na Tuhošti zbytky jakýchsi valů, ale novější badatele a hlavně Dor. Augustin Sedláček dokazuje, že zmíněný boj sveden byl s Franky na Úhošti, hoře nedaleko Kadaně nad řekou Ohří. Hora Bělč vysoká 708 m shlížela se na založení Švihova v 13. století, viděla Půtu Rýzmburského, který poručil dáti v 15. století našemu hradu nynější podobu a vysokou věž a učinil ze Švihova opravdu vodní hrad, jenž nemá v Čechách sobě rovna, pokud se velikosti a pevnosti týče. Bělč naslouchal nářku vězněných v hladomorně, slyšel rachot zbraní, pozoroval, jak se vyrábějí známé švihovky, první mezi kanony, přihlíží však teď, jak hrad třeba pomalu, ale jistě propadá jisté zkáze.

      Dnes s radostí pozorujeme, jak naše město láká k sobě rok od roku více turistů a letních hostí, hromadí se u nás stále více a více příznivých podmínek pro letní pobyt. Jest zde zdravý vzduch, pěkné lesy, vyhlídky, procházky podél řeky Úhlavy, koupání v řece, lyžařství, ale jest ještě více třeba, aby hlavně naše mládež až dospěje, přiložila ještě více rukou k práci a lásce k rodné půdě a k památkám po svých rodičích a předcích. A město Švihov má mnoho zajímavostí a památek, na něž při sepisování této kroniky jest mi upozorniti.

      Do Švihova vede hlavní cesta a proud návštěvníků od nádraží ležícího stranou města při státní silnici vedoucí ke Klatovům. Vejdeme do města kolem hostince zv. Za vodou přes nově vystavěný most (původně budován r. 1811) se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1814. Hned na začátku města upoutá nás zajímavé stavení č. 18 a máme dojem, že stojíme u kostela. A opravdu je to starý gotický kostelík sv. Jana, zrušený za císaře Josefa, který nyní upraven na obytné stavení, ač se zachovala gotická okna a síťová klenba.

      Vcházíme u Švehlova náměstí (dolejší) na němž stojí radnice z r. 1861, jež se zachovala po velikém požáru, který zničil větší část města, jemuž i životy lidské za oběť padly. U pomníku padlých, zřízeného velkým nákladem, a který musel býti za nynějšího regimu hitlerovského odstraněn (socha legionáře uložena v has. kůlně) vejdeme vlevo ke hradu.

      Hrad Švihovský, před tím tu stávala v 12. století tvrz Drslaviců, vybudován v 13. století, byl sídlem pánů Švihovských z Rýzemburka, který se psali i ze Skály. Má gotický vjezd, četné bašty a šestipatrovou hlásnou věž. Místnosti jsou zpustlé, používali je později správci panství Chudenického za skladiště různých věcí a ukazují podnes pěkné sgrafitové výzdoby. K hanbě posledního správce a pak i majitele K. Knappa musím připomenouti, že týž dal vyřezati a odstraniti krásné dubové trámy nad hlavní místností k potřebě pro stavbu své vily. V gotické hradní kapli z r. 1489, jež vystupuje z hradního čtverhranu do parkánu je freskový obraz (na omítce) sv. Jiří v boji s drakem ze 16. století. Tam také zříme zobrazení hradu Švihovského a v pozadí rýsuje se jiný hrad, který má představovati hrad Skálu. Jiný obraz dává nám poznati Humprechta Černína z Chudenic z r. 1666. Matka Zuzana Černínová z Harasova byla výborná Češka roz. 1600 zemřela 1654. na hlavním oltáři kaple jest poprsí 4 sv. otců. Ve válkách husitských, kdy se v městě vyráběla první děla – švihovky, byl hrad od Husitů dobyt, ale od Půty Švihovského, který dostal r. 1473 od krále právo kutati kovy, na konci 15. století znovu vybudován. Opravován byl i v 16. století, za války 30 leté ale na rozkaz cís. Ferdinanda z velké části pobořen, aby nemohl býti použit k obraně. V polovici století 16. dostal se hrad v držení herolta z Říčan, r. 1564 pánům z Klenového a r. 1598 Černínům z Chudenic, v jejich držení byl až do pozemkové reformy, načež s velkostatkem stal se majitelem bývalý správce K. Knapp, později pak Václ. Levora a od něho výměnou za Pušperk opět Černínům.

      Odcházíme z hradu po hrázi vodního příkopu a odbočíme na tržiště, kde se konaly známé trhy na koně a dobytek a přicházíme k nové Sokolovně. Nedaleko v malém domku č. 163 narodil se r. 1836 prof. Mart. Kolář, historik a heraldik, zemřelý jako profesor v Táboře.

      Dne 10.9.1811 narodil se ve Švihově známý filosof Jan Frant. Desolda, přítel V. B. Třebízského a vlastenecký buditel. Zemřel v Teplé 9.2.1885 jako kapitular a kněz řádu premonstrátského, kníž. arcibis. notář a profesor řečí klasických na gymnasiu v Plzni.

      Roku 1879 se ve Švihově narodil Ant. Svoboda, děkan v Písku, spisovatel náb. spisů a div. herec pod pseudomem Pošumavský – Bělečský Švihov.

      Ze Švihova pochází r. 1783 známý výtečný malíř miniatur, r. 1849 ve Vídni zemřelý Vojtěch Suchý.

      Na škole zdejší kratší čas působil učitel Frant. Havránek r. 1875, básník pod jménem Jos. Konrád, absolvent malířské akademie v Paříži a uč. V. Krs, jichž obrazy a knižní ilustrace se těší zasloužené pozornosti.

      Dne 16.9.1894 navštívil Švihov s plzeňským architektem B. Stechem náš nesmrtelný umělec Mikuláš Aleš, kterého zvláště zajímal zdejší obec. strážník a kterého si nakreslil do svého náčrtníku.

       Od Kolářova rodného domku přijdeme na náměstí hořejší a u sochy sv. Jana Nepomuckého vpravo na stát. silnici k Červ. Poříčí. Tu upoutá nás far. kostel sv. Václava s obrazem od J. Schweila. Byl původně gotický ze 14. století, r. 1747 opraven od Černínů a r. 1938 opětně obnoven. Tři z got. oken v letech 1935 – 1938 mají obrazy sv. Václava, Prokopa a Jana Nep. Okenní obraz sv. Václava byl zřízen nákladem místní Kampeličky i se sluneč. hodinami s obrazem sv. Václava.na vnější zdi směrem k faře, na níž působil vlastenecký farář Jakub Šindelář z Klenče je zachována původní gotická část, kde v got. oblouku zříme fresku Matky Boží. Nad vchodem do fary jsou malované dva znaky. Na faře působil také děkan Fr. Zeman, rodák z Malechova, který sepsal dějiny Švihova a k tisku upravil archivář Teplý v knize pod názvem Kniha o Švihově a okolí vydanou nákladem obětavého obchodníka Fr. Trnky.

      Při silnici za kostelem jest obec. škola, měšťanka nemá budovy. Pod nádražím za hostincem „Za vodou“ kde jsou pokoje pro letní hosty přijdeme na návrší ke kostelíku sv. Jiljí, vedle něhož se prostírá hřbitov. Kostelík sv. Jiljí má zachovalou románskou kapli z 12. století a pěkný barokový oltář z 18. století.

      V městě nachází se také židovská synagoga, nyní opuštěná a zavřená. Zřízena tam školka mateřská. Před časem bylo ve Švihově mnoho židovských rodin, z nichž zachovaly se jen 4, a ty musely Švihov opustiti a jsou v cizině. Byly to Richard Vachtl, Leo Kraus, Emil Klement a Ignac Sabath. Jmění jich konfiskováno.

      Ke konci svého vylíčení poukazuji na slova modlitby Václava Beneše Třebízského: „Neopouštěj Hospodine, národ můj, jeho krev jest krví mou a jehož tlukot srdce i mého jest tlukotem, chraň jej, střež a opatruj, aby samostatnost a sláva trvala na věky.   

           (Sepsal kronikář Karel Zeman roku 1940)