Městský úřad Švihov, Město Švihov, IČ 00256153,DIČ CZ00256153
Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov

telefon: 376 393 244
fax: 376 393 244, IDDS x63ba4c

mu@svihov.jz.cz,
mu-svihov@klatovsko.cz

http://www.svihov.cz

Úřední hodiny:
Po, St: 7.30 - 17.00
Út, Čt: 7.30 - 16.00
Pá: 7.30 - 14.00


rss  | mapa serveru  | 


Kamýk

 Ves Kamýk je prvně zmiňována v roce 1359, kdy Švihovsko doznává výraznější nárůst středověkého osídlení.

V širším okolí obce se nachází dvě skupiny pravěkých mohyl. Z první skupiny byla v roce 1857 otevřena jedna mohyla náležející halštatské kultuře. Výzkum byl proveden na žádost hraběte Eugena Černína z Chudenic. Mohyla dosahovala průměru asi 20 metrů a po obvodu měla kamenný věnec. Obsahovala celkem 15 keramických nádob a železné předměty. Nálezy byly uloženy v černínské sbírce na zámku v Petrohradě u Loun, kde v roce 1915 stejně jako četné další archeologické nálezy podlehly ničivému požáru.

Z druhé skupiny mohyl prozkoumal v roce 1915 Dr. Karel Hostaš, zakladatel klatovského muzea, dvě mohyly, obě pocházející ze střední doby bronzové. Kromě keramické misky nalezl v obou mohylách bronzové předměty – dýku, jehlice, nůž, náramky, břitvu a fragment závěsku. Uvedené předměty jsou nyní vystaveny ve stálé expozici Okresního muzea v Klatovech.

                                 ---------------------------

            První zmínky o Kamýku (neboli Kamejku, nebo Nový Kamejk, nebo Kameník) se v písemných dokumentech datují z 12. stol., kdy to byla tvrz, jejímiž majiteli byli rytíři Kamýčtí ze Stropčic. Tvrz chránila stezku v poříčí řeky Úhlavy, vedoucí z Bavor přes Janovice a Klatovy dále do vnitrozemí proti nepřítelům a lupičům ze sousedního Bavorska.

Později býval Kamýk samostatným deskovým statkem. V roce 1342 patřil panu Vilému ze Švihova.

V průběhu let následujících až do zrušení roboty v roce 1948 se vystřídalo v Kamýku mnoho majitelů.

První zmínka o počtu chalup v Kamýku je z roku 1640.

Tehdy z pěti chalup z Nového Kamejku platili vrchnosti ročně 2 ı/² kopy grošů, 10 slepic, 5 kuřat a kromě toho měl každý dospělý obyvatel povinnost 3 dny v týdnu na robotu.

Stejně tomu tak bylo i v roce 1706.

Roku 1713 měl Kamýk 13 popisných čísel s 87 obyvateli. Ke Kamýku náležel též mlýn „Světlík“, který stával u „Velkého rybníka“, kde je dnes osada Hráz.

Mlynářem byl Emil z Komošína, který padl v roce 1421 v bitvě s Turky pod Vyšehradem.

V letech  1713 až 1772 bylo v obci již 12 chalup. Na robotu chodili obyvatelé ke dvoru v Kamýku, do Švihova nebo do Červeného Poříčí, z Těšnice chodili na robotu na měcholupské panství.

Od roku 1725 do roku 1954 se v obci vystřídalo 30 starostů.

V roce 1921 činila katastrální rozloha obce 554 ha, z toho 336 ha lesů, které patřily Eugenu Černínu z Chudenic. Popisných čísel bylo 35 ( Kamýk + Těšnice ) se 185 obyvateli.

V okolních lesích byla vždy hojnost zvěřě. V létě bývalo několik honů na koroptve, na podzim byly dva hony na zajíce. Bývalo střeleno 400 – 500 zajíců, 20 – 30 kusů srnčí zvěře a mnoho bažantů a tetřevů. Všichni obyvatelé obce se živili rolnictvím, z řemeslníků byl ve vsi pouze kovář a několik zedníků.

Celkově byla obec proti jiným obcím chudší, protože v půdě bylo mnoho kamene a výnosy z polí nebyly tak velké jako jinde, kde jsou pole na rovině. Většina polních prací se prováděla bez mechanizace.  Na polích musela pracovat vždy celá rodina.

V červenci roku 1914 byla vyhlášena mobilizace. Ze vsi odešlo do války 15 mužů, nevrátilo se jich 7.

Na polích pracovaly jen ženy s dětmi.

Musely se odvádět vysoké dávky obilí, píce, brambor a masa.

Lidé, aby uhájili vlastní obživu, museli obilí a mouku zakopávat, zazdívat v domech, nebo ukrývat v lesích.

V další těžké době pro náš národ - r. 1939 - 1945 odešli z obce na nucené práce p. Josef Kalčík, pan Václav Čech z č.p. 3 a pan Josef z č.p. 25.

V té době však nedošlo k žádné persekuci ani k zatčení a s odstupem času lze tvrdit, že všichni občané v Kamýku i v Těšnici si navzájem důvěřovali a nebyli mezi nimi žádní udavači, ani kolaboranti.

V prvních porevolučních dnech v květnu 1945 byl v obci ustaven 9-ti členný Místní národní výbor v čele s předsedou Václavem Mikulášem.

V květnu 1946 začala elektrifikace obcí Kamýk a Vosí, která se však protáhla až do července 1947. První žárovky se rozsvítily už o Vánocích 1946.