Městský úřad Švihov, Město Švihov, IČ 00256153,DIČ CZ00256153
Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov

telefon: 376 393 244
fax: 376 393 244, IDDS x63ba4c

mu@svihov.jz.cz,
mu-svihov@klatovsko.cz

http://www.svihov.cz

Úřední hodiny:
Po, St: 7.30 - 17.00
Út, Čt: 7.30 - 16.00
Pá: 7.30 - 14.00


rss  | mapa serveru  | 


Úboč

 

Vesnice Úboč se rozprostírá v údolí na západní straně hřebenu Ulíkovské hory, Kněžské Hůrky a Netřebu. Vznik obce se datuje rokem 1251, kdy byl jejím majitelem Jiřík z Úboče. Během let ještě několikrát změnila majitele. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic.

 

V Úboči stávaly dva kostely. Kostel sv. Václava na návrší byl zbořen koncem 18. století. Kostel sv. Mikuláše je jednolodní stavba ze 13.století, později ještě několikrát upravovaná a dostavovaná. Proti němu stávalo ve středověku feudální sídlo, dochované v terénní situaci kolem barokní fary.

 

Samosprávnou obcí za Rakouska - Uherska se stala Úboč po roce 1848. Vznikly zde silnice, železniční doprava zůstala stranou, automobilová doprava byla teprve v začátcích, ale vývoj v samotné Úboči se nezastavil.

Hlavními krásami Úboče je až panenská krajina, která svou krásou láká k zastavení a zajisté i k procházce. K památkám patří již zmíněný kostel sv. Mikuláše, dále tvrziště – dochované valy na místní faře, roubené stavení č.4, zděný špýchar postavený ze zdiva zbořeného kostela sv. Václava a Jehlíkova lípa na hrázi rybníka nad mlýnem stará 350 let.

Nad Úbočí se zvedá vrch Netřeb s ruinami stejnojmenného hradu ze 14. století. Na svazích kopce se rozkládá Státní rezervace Netřeb, která chrání zbytky původního lesnatého porostu v podobě staletých tisů. Stáří téměř dvou set stromů se odhaduje na 600 – 800 let.

 

Zřícenina hradu Netřeb

Na příkrém skalnatém ostrohu se dochovaly zbytky středověkého hradu, který dostal název podle jména vrchu – Netřeb. Ještě dnes je na tomto rozlehlém vrchu téměř 200 tisů, jejichž stáří se odhaduje na 600 – 800 i více let, což nás utvrzuje v názoru, že v době budování hradu ve 14. století byl vrch zčásti „netřiebený“, porostlý hustým lesem, jenž se dal těžko mýtit, a podle toho dostal jméno.

Nevelký hrad Netřeb postavil pravděpodobně Děpolt z Rýzmberka  v první polovině 14. století.  Hrad se na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak většinou Netřeb.

Koncem 14. století získali Nový Rýzmberk do držení vladykové Kaničtí z Čachrova. Roku 1391 zde byl pánem Vilém z Čachrova.

Podle zápisu v zemských deskách z roku 1528 byl „zámek nade vsí Kanicemi, řečený Netřeby“ již v tomto roce pustý. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v roce 1663.

Z hradu se zachovaly za příkopem, jenž byl vylámán do skály, pouze vysoké zbytky (až do výše druhého poschodí) dvou zdí stavby, která bývala věží i obydlím zároveň, a dále několik metrů vysoké zbytky západní hradební zdi.

 

Pověst

 

Je tomu již dávno, kdy byl hrad opuštěn a od těch časů se skrývá osamocen mezi hustými lesy a staletými tisy. Čas jej změnil k nepoznání, ale pověst o pokladě se vypravuje dodnes.

 

Kdysi na hrad zavítal pán tuze mocný a bohatý. Po několik týdnů zde meškal, oddával se procházkám po lesích a odpočinku ve stínu statných stromů. Přemýšlel a naslouchal tichu, které všude vládlo.

 

Nikdo nevěděl, proč je pán tak zamyšlený a nepřeje si být rušen. Tenkrát jeho mysl tuze tížila myšlenka, kam bezpečně skrýt své jmění. A právě zde se rozhodl, že jej zakope hluboko do země pod hradem na takovém místě, kde by jej nikdo nehledal.

 

Byla úpňková noc, když pán začal kopat. A když nastala půlnoc, byl již se svou prací hotov. Všechno bohatství, které mělo být skryto před zraky chtivých a nenasytných loupežníků, leželo hluboko v zemi jako na dně studny.

 

Uplynulo mnoho let. Pánův čas se naplnil. Jeho duše se proměnila ve velikého draka s ohnivým jazykem. Drak tenkrát odlétl na Netřeb a od těch dob tam střeží svůj poklad.

 

Říká se, že poklad může získat jen člověk s dobrým srdcem, který bude tak odvážný, že dokáže drakovi vyjmout z tlamy zlatý klíč a nespálí se přitom o jeho ohnivý jazyk.

 

A proč se pánova duše proměnila v draka, který střeží bohatství? Snad právě proto, že když pán svůj poklad ukryl, byla půlnoc úplňkové noci a to se vždy dějí zázraky.