Městský úřad Švihov, Město Švihov, IČ 00256153,DIČ CZ00256153
Náměstí Dr. E. Beneše 38
340 12   Švihov

telefon: 376 393 244
fax: 376 393 244, IDDS x63ba4c

mu@svihov.jz.cz,
mu-svihov@klatovsko.cz

http://www.svihov.cz

Úřední hodiny:
Po, St: 7.30 - 17.00
Út, Čt: 7.30 - 16.00
Pá: 7.30 - 14.00


rss  | mapa serveru  | 


Nebílovy

 

Zámek

 

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Na otázku, jak ke svému názvu přišla, existuje několik verzí. Jedna z nich říká, že pojmenování vzniklo z neúspěšného lovu – tedy ze slov „nebyl lov“. Asi nejpravděpodobnější teorií však je, že původ názvu obce je jménem tehdejšího majitele osady – Nebiela.

První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. Majitelé panství se tu rychle střídali a v roce 1705 ho koupil zámožný generál Benátské republiky, hrabě Adam Jindřich ze Steinau, který se rozhodl postavit nový reprezentativní barokní zámek.

Zámek pro hraběte stavěl plzeňský stavitel Jakub Auguston mladší podle projektu dvorního vídeňského architekta Johanna Lucase Hildebranta. Byla tu i zahrada s fontánou. Dostavby sídla se však pán ze Steinau nedožil a je pochován před oltářem nedalekého kostela na Prusinách. Nedokončený zámek pak jeho dcera prodala.

Stavba zámku byla dokončena až za Černínů v roce 1719, ale pro statické poruchy nebyl nikdy zámek Černíny pořádně obýván. Prakticky chátral, dalo by se říct až do 80. let 18. století, kdy se o jeho další obnovu, pokoušel nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic. Ten zde provedl, i v souvislosti se stavbou nedalekého lesního zámečku Kozel, generální rekonstrukce, upravil taneční sál a celý objekt byl vymalován Antonínem Tuvorou.

 

Po Černínech přišli Valdštejnové a k dovršení smůly pro zámek, ani oni na panství příliš nepobývali. Zřídili tu panský velkostatek, do zadního zámku nahnali dobytek a z horních pater zřídili sýpky. Nebílovy byly téměř po celé 19. století postihovány různými neštěstími - přišly požáry i několik povodní. V rámci pozemkové reformy ve 20. letech minulého století byl zámek Valdštejnům zabrán, ale chátral dál. V 50tých letech byl na něj dokonce vypsán demoliční výměr. Nakonec se ho podařilo památkářům zachránit a přední zámek dnes září novotou

 

Zámku Nebílovy se také říká květinový zámek. Květiny jsou totiž všude - na obrazech, rytinách, keramice, na potazích nábytku. A pochopitelně ve vázách. Květiny zdobí i vzácné benátské lustry.

 

Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury. Je to v Čechách ojedinělý komplex dvou budov podkovovitého tvaru, které byly kdysi spojené arkádovými chodbami. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu, vídeňskou rezidenci Belvedere, či salzburský Mirabell – prvořadá díla J. L. von Hildebrandta. Naprosto unikátní a ojedinělá je Tuvorova výmalba zejména tanečního sálu, zakotvená už ve formách klasicismu, ale pořád ještě rokokově hravá. Autor zde vytvořil iluzivní monumentální malbu tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Malby se z větší části dochovaly dodnes a jsou předmětem postupného restaurování.

 

Návštěvníci mají šanci nahlédnout i do zadního zámku, v rámci II. prohlídkového okruhu, který pohltil starší stavbu renesanční tvrze. Tato zámecká budova je stále v rekonstrukci. Dodnes jsou zde patrné zbytky sgrafit a renesančního zdiva.

 

Interiéry zámku dnes navozují atmosféru, jaká tu byla v době bydlení šlechty v 18. a 19. století a ukazuje květinu jako nejrozšířenější motiv v umění i uměleckém řemesle. Ojedinělou ukázkou je sbírka benátských lustrů ze štípaného skla s květinovými motivy.

Kostel sv. Jakuba Většího

 

Kostel je připomínán už roku 1366. Současná dominantní, zdaleka viditelná stavba je barokní, z roku 1722, postavená za účasti architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Peníze na stavbu kostela odkázal ve své závěti Adam Jindřich ze Steinau, který je zde v kostele pochován. Místo posledního odpočinku kryje mramorová deska s erbem. V kostele se nacházejí i další znakové a figurální náhrobky. Na věži je zazděn kamenný erb pánů z Úlice a Plešnic s letopočtem 1608. Každoročně se zde koná v červenci tradiční pouť na Prusinách a v září „Prkule“ - Prusinské kulturní léto.

 

Fara pochází rovněž z roku 1722.  V patře bývaly na zdi vymalovány postavy granátníků z doby Marie Terezie v nadživotní velikosti.

 

 

 

Sloup se sochou nejsvětější Trojice

 

Sloup se sochou nejsvětější Trojice pochází zhruba z poloviny 18. století, kdy jej nechal postavit hrabě Heřman Černín z Chudenic na paměť události o níž pojednává pověst:

Hrabě si jednoho dne vyjel se spřežením ze šťáhlavského zámku přes Chválenice do Nebílov. V polích, asi kilometr před Nebílovy, přeskočila cestu před koňmi vysoká zvěř. Spřežení se splašilo a po nerovné cestě letělo přes Nebílovy dál k Předenicím. Oba kočí vypadli z kozlíku a koně neměl kdo zadržet. Hrabě v kočáře nepřestával prosit Boha o pomoc. Na rozcestí z Prusin do Předenic stával u samé cesty tenkrát dřevěný kříž. Zde se koně náhle vzepjali a zůstali nehnutě stát. Na smrt vyděšený hrabě se chytil levou rukou kříže, a na důkaz svého zázračného zachránění nechal po této příhodě vystavět u Nebílov dva pomníky.

První byl postaven pomník sv. Michaela Archanděla v místech, kde se koně splašili, druhý sv. Trojice zde na rozcestí. Zatímco trojičný pomník zůstal ušetřen zubu času, druhý kolem roku 1800 porazila vichřice, a i když byl několikrát znovu postaven, vždy zase podlehl zkáze. Ještě v roce 1998 stál na místě pomníku U Michala mezi dvěma akáty barokní sokl se schodem, zpod kterého vyvěrá slabý pramen. V současné době se uvažuje alespoň o symbolickém znovuobnovení michalského pomníku.

Chatová osada Buková

Nedaleko sv. Trojice leží pod kopcem v malebném koutu lesa,  jedna z nejstarších chatových osad na Plzeňsku, osada Buková. Základy založení této osady sahají do roku 1929. V tomto roce na místě dnešní osady poprvé tábořili členové skautského oddílu Skautská liga táborníků.

Postupem času pak stany nahradily malé chatky. Dodnes se zde zachovaly původní chaty a sruby, které spolu s novějšími stavbami vytvářejí romantický celek kolem trojúhelníkového náměstíčka, svažujícího se k volejbalovému hřišti a nezbytnému salonu.